Na co myslet při plánování krbu v novostavbě? Rozdíly při stavbě ve zděném objektu a dřevostavbě?

Ať již plánujete stavbu domu z jakéhokoliv materiálu, plány na Váš budoucí krb by měly být zahrnuty již v projektové dokumentaci, stejně jako komín pro odvod spalin.

Potrubí pro přívod externího vzduchu je nevhodnější umístit ještě pod základovou desku, například KG potrubím o pr.100, 125 či 150mm (v závislosti na uvažovaném výkonu krbu a také na průměru připojení konkrétního modelu). Lze umístit i nad základovou desku do podlahy, ale v tom případě už jste limitováni maximálním použitelným průměrem (pr.100mm zřejmě nebude problém, ovšem 150mm už ano) a je vhodnější použití plochého potrubí, např. 200x90mm.

I místo pro budoucí krb je vhodné vybrat s rozmyslem. Nejlépe blízko středu objektu (pozor na délku přívodního potrubí externího vzduchu), s vývodem kouřovodu situovaným na vstup do komína (pro co nejpřímější a nejkratší připojení kouřovody) a vstupem do komína dostatečně nízko pod stropem (když je vstup do komína příliš blízko stropu, nezbývá prostor k dostatečné izolaci stropu či na odvětrávací komoru nad falešným stropem). Pokud však Váš krb plánujete na občasné používání či dekoraci a nikoliv jako náhradní plnohodnotný zdroj tepla, není jeho umístění až tak důležité a spolu s komínem může být třeba na boční stěně objektu.

Podkladová plocha pod krbem musí být z pevného nehořlavého materiálu, ideálně beton, vyvarujte se použití anhydritu. Zpravidla se krb ustaví na betonovou desku a podlahy místnosti  se zvedají okolo, mimo půdorys budoucího krbu. Krbovou vložku tímto postupem takzvaně „utopíte“ a proto je vhodné zvážit, zda nedokoupit prodlužovací nožky, aby dvířka krbu nebyla po instalaci příliš nízko k okolní podlaze.

Okolní omítky jsou ideální v hrubé fázi, aby se napojení stěn krbu na stěnu místnosti provedlo za použití kamnářské perlinky přes tyto vnitřní rohy a nedocházelo k následné tvorbě prasklin v těchto vnitřních rozích (časté při instalaci krbu na okolní fajnové omítky)

Stěny zděných staveb se kolem krbu izolují stavebně-izolačními deskami, stropy musí mít tuto izolaci dvojitou (s odvětraným meziprostorem). U dřevostaveb je nutné takto zdvojit izolaci stěn, a ztrojit izolaci stropu (izolace stropu se týká případů, kdy obestavba krbu je od podlahy až po strop)

Velmi důležitým aspektem je také uvažovaný rozměr krbové obestavby ve vztahu k instalované krbové vložce. Na základě rozměrů krbové vložky a jejího výkonu je možné stanovit minimální vzdálenost stěn krbu od stěn obestavby – minimální odstup je 10cm u teplovzdušných krbů a při výkonu nad 10kW za každý 1kW přidáváme 1cm.

V případě teplovodní krbové vložky však tato minimální vzdálenost nic neřeší, protože potřebujete kolem vložky prostor pro některé komponenty topného systému. Ne vždy je totiž možné většinu z nich umístit za stěnu krbu a i tak potřebujete kolem krbu prostor na připojení topného potrubí, pojistný ventil, termostatický ventil a chladící smyčku. K těmto komponentům pak musíte mít takový přístup, aby bylo možné je vyměnit bez narušení obestavby.

Samozřejmě neplánujte žádný nábytek a materiály z hořlavých hmot nejméně 80cm od prosklených strany krbu, na stejnou vzdálenost musí být i nehořlavá podlaha (lze vyřešit ocelovou či skleněnou předložkou)

V případě použití rozvodů vzduchu (které pro novostavby určitě nedoporučujeme), je třeba uvažovat umístění krbu i ve vztahu k těmto plánovaným rozvodům, aby jednotlivé větve neměly příliš velkou délku nebo nepoměrně rozdílné délky potrubí, dále také umístění tažného ventilátoru a jeho zajištění proti výpadku proudu. Návrh rozvodů teplovzdušného nuceného rozvodného systému doporučujeme svěřit odborníkovi se schopností kvalifikovaného výpočtu. Samotné rozvodné potrubí, ač je samo izolováno, se pak nesmí nikde na své cestě dotýkat hořlavých materiálů, je vhodné tedy jeho vedení opět odizolovat, např. stavebně izolačními deskami.